Něco z historie kazatelské stanice

Nýřanská kazatelská stanice byla založena 28. října 1922. Bylo to v době, kdy do Českobratrské církve evangelické přistupovalo mnoho lidí, kteří hledali v nové republice i novou životní orientaci. Počet členů rychle rostl. V Nýřanech se tehdy konala shromáždění jednou za tři neděle v měšťanské škole.

V době druhé světové války byly Nýřany od Plzně odděleny hranicí mezi sudetským územím a protektorátem. Činnost kazatelské stanice byla přerušena a byla obnovena až po osvobození v roce 1945.

Bohoslužby pak byly ve škole až do doby, kdy byl vydán zákaz – vysvětlený hygienickými důvody – podobná shromáždění ve školách konat. Řešení se našlo v konání pobožností v bytech. V šedesátých a sedmdesátých letech bývaly bohoslužby v kuchyni u Šedivců v Úhercích. Pro plzeňské účastníky to znamenalo jet odpoledním vlakem do Nýřan a odtud jít pěšky až do Úherců. Tam byla pobožnost, ke které přišli i bratři a sestry ze Zbůchu. A potom se šlo do Zbůchu k Šindelářům na čaj a pak vlakem zpět domů. Později byla činnost přenesena do Nýřan. Útočiště jsme nalezli na katolické faře.

Nyní se radujeme z obnovení činnosti v prostorách Českého svazu chovatelů, které jsou lépe přístupné.

Za poskytnutí textu děkujeme bratrům Janu Šoltészovi a Šimonu Pumrovi

vstup na stránky kazatelské stanice