Chrám mistra Jana Husi

Bohumil Chvojka u kalicha, který je na vrcholu věže

Návrh kostela vytvořil v roce 1922 člen sboru architekt Bohumil Chvojka. V základním rozvržení vnitřní dispozice i objemovém řešení se autor inspiroval přeloučským evangelickým kostelem od Rudolfa Kříženeckého z roku 1905. Půdorys kostela vycházel z pravidelného čtverce se zkoseným nárožím, nad nímž se tyčila vysoká věž. Skladbou hmot v sobě stavba nezapřela silné vlivy barokní architektury, fasády však měl podle plánu naopak zdobit bohatý obloučkový dekor odvozený z národního stylu, který byl ve dvacátých letech příznačný pro většinu Chvojkových realizací.

Vzhledem k ekonomické situaci a velké nezaměstnanosti, která se vyskytovala v celé zemi v prvních letech fungování československého státu, se sboru dlouho nedařilo zajistit na stavbu kostela dostatek prostředků, a to navzdory uspořádání veřejné sbírky a podání žádosti o půjčku u Zemské banky. Bohumil Chvojka se proto na jaře roku 1924 rozhodl svůj projekt přepracovat. Půdorysnou dispozici zachoval beze změn, naopak původní bohatou a nákladnou fasádu s věží výrazně zjednodušil. V souladu s tímto řešením provedl i některé menší vnitřní úpravy a dosáhl značných úspor. Základní kámen nového kostela byl slavnostně položen 6. července 1924 (v den upálení Mistra Jana Husa). Dohled nad provedením stavebních prací svěřil sbor staviteli Františku Vachtovi. Chrám byl otevřen přesně za rok při 510. výročí Husovi smrti.

Ebenetzer Otter při otevření kostela

Farář Ebenetzer Otter při slavnostním otevření kostela

Hlavní shromažďovací sál je završený vysokou kupolí s proskleným stropem. Symetricky naproti vchodu, nad nímž byly na kruchtě osazeny varhany, navrhl Bohumil Chvojka jednoduchou kazatelnu. Toto vnitřní uspořádání chrámu odráželo zásadu českých bratří, že slovo Boží je středem života sboru, proto také byla kazatelna umístěna centrálně. Vkusnou malířskou výzdobu modlitebny včetně kupole provedl ve střízlivě dekorativistickém stylu Václav Šustr.  Stěny sálu jsou zdobeny rámci s citacemi z Bible, kopule pak vinnými úponky a symbolem beránka s korouhví, poukazujícím na návaznost novodobé Českobratrské církve evangelické na Jednotu Bratrskou. Exteriéru dominuje 30,7 metru vysoká nárožní věž s majestátním vstupním portálem. Na jejím vrcholu je umístěn kalich o velikosti 1,6 metru. Ve věži je umístěn zvon Svobody.

Plzeň Západní sbor kostel - interier

hlavní shromažďovací sál

V červenci roku 1944 chrám poškodily spojenecké nálety na plzeňský komplex Škodových závodů. Letecká puma dopadla na sousední dům v dnešní Borské ulici. Následkem výbuchu se zřítil světlík nad kupolí, tlaková vlna rozbila většinu oken a úlomky střely zdevastovaly kancelář ve věži a na několika místech vážně poničily střechu. Objekt byl však záhy opraven a po válce zde probíhaly pouze drobné adaptační a udržovací práce. Od roku 1994 je budova zapsána na seznamu kulturních památek.

Plzeň západní sbor kostel

chrám Mistra Jana Husi

Při zpracování textu byly použity informace z plzeňského architektonického manuálu.