Sborový výlet – Ze Žihle do Žihle

Ve sváteční den 28. září krátce před půl desátou dopoledne jsme vystoupili z vlaku na nádraží v Žihli. V hlavách vidinu celodenního výletu po Rabštejnsku v rozsahu 11 až 20 kilometrů. Někteří z nás tajně doufali, že bychom snad mohli dorazit i do nejmenšího města u nás Rabštejna nad Střelou a snad se tam i trochu občerstvit, ale proti tomu se zvedla silná opozice v podání méně trénovaných jedinců. Nicméně ani varianta pohodové vycházky pracovně nazvané „okruh po žluté“ slibující pouze 11 kilometrů se neukázala správnou. Jak to tak bývá, člověk míní a Pán Bůh mění.

šestnáct statečných a pes

Sotva jsme vstoupili do lesa, už jsme začali potkávat houbaře vracející se s plnými košíky hub. Paráda, pomyslel jsem si, všechno vysbírali a bude klid a můžeme putovat podle plánu. Ale nebyl. Houby na nás „útočily“ snad odevšad a za chvíli děti přinášeli jednu houbu za druhou, až jsme museli vydat pokyn „babky nebrat“. Stejně to bylo málo a tašky se postupně plnily všemožnými houbami. To co následovalo, by se dalo krásně použít při vysvětlování termínu pokušení. Rozum říkal, tašku mám skoro plnou hub a ještě máme jít několik hodin pěšky a tak už nic neberu. No a za chvíli kolem cesty jeden krásnější hříbek než druhý. Nebudu Vás napínat, nesbírat nevydržel nikdo z těch, kdo mají houby rádi.

občerstvení u Viklanu

Obtěžkáni houbovými úlovky jsme se dostali cestou kolem žulových útvarů nazvaných Dědek a Bába k místu zvanému Viklan , kde byla plánovaná svačina. Děti si zde vyzkoušeli „land art“ a pokoušeli se vytvořit město z dostupných přírodních materiálů. Po občerstvení jsme se vydali k našemu upravenému cíli a tím byla Skalní vyhlídka u kříže , ze které je nádherný výhled na Rabštejn. Z vyhlídky jsme pokračovali po silnici kolem obory s daňky na nádraží do Žihle. Počitadlo vzdálenosti se zastavilo na údaji 18,25 km. To byl pro některé z nejmladších účastníků osobní rekord v délce chůze po vlastních. Následovalo závěrečné obhlédnutí úlovků a návrat vlakem zpět do Plzně.